14 Prosinec 2019

Dnes je sobota 14. 12. 2019 - 09:21:37

Dnes má svátek Lydie, Lýdie, Lydia

Žádný státní svátek dnes není.

  Verze
pro
seniory

Českobratrská církev evangelická

Adresa: Přerosvká 174, 76842 Prusinovice

Farář: Mgr. Leoš Mach

Tel.: (+420) 571 892 194

Mobil: (+420) 724 739 686

E-mail: leosmach@seznam.cz

Web: http://prusinovice.evangnet.cz/

Další info: www.evangnet.cz/cce/sbor/182-prusinovice

 

Bohoslužby

Neděle 10:00

Další bohoslužby a setkání zde

 

Historie

Evangelíci v Prusinovicích navazují na České bratry, kteří měli svůj sbor v této obci v době předbělohorské. K Jednotě bratrské se hlásili páni, kteří v Prusinovících vládli. Byl to rod pánů z Víckova. Jejich náhrobky jsou umístěny na zdech katolického kostela sv. Kateřiny. Kostel však nebyl původně zasvěcen sv. Kateřině, protože hlavní věž postavil a kostel obnovil r. 1601 Arkleb z Víckova, člen Jednoty bratrské, který jej zasvětil "ke cti a chvále blahoslavené Trojice svaté".
Po bitvě na Bílé hoře (1620) Jednota bratrská v obci zaniká, Bohunce z Víckova je majetek zkonfiskován a její manžel Václav Bítovský z Bítova je v roce 1628 popraven v Brně, protože v době třicetileté války se zapojil do bojů v dánském vojsku na straně protestantské.
Nastává období tuhé protireformace. V roce 1777 byl na Hostýně vyhlášen "falešný" toleranční patent, který dosvědčil, že na Valašsku protireformační činnost nebyla zcela úspěšná, mnozí zůstali věrni "víře otců" a přihlásili se k evangelické církvi. Někteří z těch, kteří tomuto "falešnému" patentu uvěřili, byli pak pronásledováni. Vyhlášení pravého tolerančního patentu však na sebe už nenechalo dlouho čekat. Došlo k tomu 13. října 1781 a vyhlásil jej císař Josef II. V obcích, v nichž se k evangelické víře přihlásí 500 osob nebo 100 rodin, mohl být vytvořen evangelický sbor. Bylo však možno přihlásit se jen ke světovým evangelickým vyznáním, tj. buď k luterskému (augsburskému) či reformovanému (kalvínskému, helvetskému). Evangelická církev byla pouze tolerována, trpěna, nebyla rovnoprávná s církví katolickou.
Prusinovičtí evangelíci hned po vydání tolerančního patentu vytvořili sbor, přihlásili se k vyznání luterskému a už v r. 1782 si přivezli ze Slovenska prvního svého faráře.
V roce 1789 však přešli k helvetské konfesi. Za prvního reformovaného faráře Štěpána Kulifaye byla v r. 1791 postavena na Kuchyňce prostorná modlitebna.
Je třeba říci, že mezi katolickou a evangelickou stranou docházelo k mnoha rozepřím a bojům. Nejkritičtějším obdobím byla léta 1800-1822, kdy sbor byl buď neobsazen či nedostatečně obsazen farářem, takže se zdálo, že již zanikne.
Situace se však stabilizovala a sbor začal pomýšlet na stavbu kostela. První přípravy se konaly za faráře Jana Šilera. Za jeho působení chodili však do evangelické modlitebny katolíci z Kyselovic, kteří ještě podle tolerančních zákonů nebyli propuštěni z katolické církve. Tím, že jejich účasti při bohoslužbách nezabránil, porušil Šiler toleranční zákony, byl suspendován, pak odvezen na Špilberk, později do psychiatrického zařízení, prý "na základě pozorování o jeho duševním poblouznění a náboženském šílenství".
Prusinovický kostel se začal stavět v r. 1848 (byla to revoluční léta, kdy se již usilovalo o zrovnoprávnění církví) za Josefa Kubíka, který však ke konci života konvertoval ke katolictví. Kostel byl dokončen v roce 1856 za faráře Františka Šilera a 9. listopadu posvěcen.
Nejdéle v Prusinovicích působil farář Bohumil Emanuel Gerža (1860- 1890). Zemřel v roce 1891 a je pochován na evangelickém prusinovickém hřbitově. Působil již v době, kdy evangelická církev byla zrovnoprávněna s církví katolickou ( stalo se tak vydáním protestantského patentu v roce 1861). Za Geržova působení byly v kostele instalovány varhany, sbor dostal od pruského polního maršála hraběte von Wrangela zvon a kalich s patenou k vysluhování Večeře Páně. Na zvonu i na kalichu je napsáno věnování. Bylo to za dob prusko-rakouské války a prušští vojáci tehdy chodili na bohoslužby do prusinovického evangelického kostela. Druhý zvon zakoupil evangelický sbor a bylo mu povoleno, aby zvon nesl jméno císaře Františka Josefa I. V roce 1942 za okupace byl však tento zvon Němci zrekvírován. V době působení faráře Gerži byla v r. 1868 postavena evangelická fara.
Na počátku 20. století působil ve sboru 19 let farář Josef Sypták, který mezi evangelíky, zvláště mezi evangelickou mládeží, požíval velkou úctu a respekt. V r. 1924 vydal knihu nazvanou Nová postila (Výklady Písma svatého na každý den v roce). V roce 1935 s farářem Karlem V. Pavlincem se část členů prusinovického sboru odtrhla a vytvořila sbor Jednoty bratrské v Holešově.
V padesátých letech 20. století se členové sboru rozhodli, že dosavadní faru, která trpěla vlhkostí, přestaví. Rozhodli se pro toto dílo v dobách nejhlubšího komunistického dirigismu, kdy stavební materiál se vydával na přídělové listy. Je to zázrak, že se toto dílo podařilo. Komunističtí bossové zabránili pouze tomu, aby se fara stavěla na patro. Tenkrát nebyl ve sboru žádný farář, sbor byl administrován z Rusavy, takže celé dílo spočívalo na bedrech prusinovického staršovstva. Nová fara byla otevřena v r. 1954. Prvním farářem v nové faře byl Oldřich Videman. Za jeho působení byla nově pokryta věž kostela.
V roce 1968 nastává období politického probuzení. Tehdy ve sboru působi Jiří Staněk. Znovu byla obnovena činnost skautingu a farář Staněk spolu s rusavským farářem Bohuslavem Vikem se v této činnosti angažoval. Za jeho působení byl zrekonstruován interiér kostela. Tato rekonstrukce byla provedena podle návrhu faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta. Práci provedla jihlavská firma Umělecká řemesla. V této době se také konala úprava evangelického hřbitova.
V roce 1980 nastoupil v prusinovickém sboru farář Ludvík Svoboda, který přišel z Černošína v západních Čechách. V tomto období v roce 1982 byla provedena nadstavba farní budovy, v r. 1987 bylo v kostele instalováno teplovodní topení, v r. 1991 byla provedena generální oprava kostela (byla zhotovena nová fasáda a nová okna), v r. 1996 bylo pořízeno nové osvětlení do kostela, v r. 2003 byl interiér kostela nově vymalován a byly do něj zakoupeny nové koberce, v roce 2004 byla provedena generální oprava varhan, v roce 2006 se začalo s generální opravou fary, která byla v roce 2008 dokončena. V roce 2009 pak zhotovena nová střecha kostela za 935 tis Kč a velmi obětavé spolupráce místních věřících. K 1.červenci 2008 vystřídal pana faráře Svobodu, který odešel do důchodu, pan Mgr. Leoš Mach. Nový prusinovický farář Mgr.Leoš Mach, přišel se svou rodinou z Východních Čech ze sboru ve Vysokém Mýtě, kde sloužil evangeliem přes 11 let.

 

Českobratrská církev evangelická vznikla v roce 1918 spojením církve helvetské a luterské, které v naší zemi byly od dob tolerance. Navazuje na církev husitskou a Jednotu bratrskou z dob předbělohorských. Evangelický sbor v Prusinovicích patří do Východomoravského seniorátu, který sdružuje 27 sborů. Káže se nejen v sídle sboru, ale i ve dvou kazatelských stanicích, v Holešově (tam se konají bohoslužby ve sborovém domě Jednoty bratrské) a v Bystřici p. H. (tam evangelickému sboru propůjčila kapli sv. Vavřince Církev římskokatolická). Ke sboru patří obce v okolí Holešova a Bystřice p. H.


Evangelický sbor je veden staršovstvem, které má kromě faráře 12 členů. Farář je jedním z členů staršovstva. Vedle faráře je statutárním zástupcem sboru také i kurátor.
Členové staršovstva jsou voleni sborem na 6 let.